Chantrey, já nikoho nesoudím, pouze konstatuji. Nechtěla jsem zde podrobně rozebírat dědické rozvahy u našich detí, ale vidím, že díky tomu jsou některé diskutérky zmatené. Tedy je to takto- máme 4 syny. Nejstaršímu je 29 a manžel ho stále živí na drahých studiích v zahraničí. Nejmladšímu je 6 let, takže logicky bude podporován svými rodiči o 23 let kratší dobu. Proto jsme se s manželem shodli na tom, že náš dům a majetek převedeme na něj. On jediný se v tom domě narodil a bude v něm i vyrůstat. On jediný z našich dětí nebude mít (kolem třicátého roku) rodiče a žádné příbuzné - když nepočítám bratry. Dva synové mají již v os.vl. 4+1 v centru Prahy, budou též něco dědit po svých prarodičích. Dalši syn má cizí občanství a zdědí v zahraničí značný majetek. Kluci o všem ví a berou to jako jasnou věc. Protože se ale může stát, že třeba jejich manželky budou jiného názoru, máme vše právně ošetřeno. Nerada bych, aby třeba jen jeden z nich, začal po naší smrti vymáhat po nejmladším synovi svůj podíl a ten pak byl následně nucen prodat střechu nad hlavou, protože jaksi nebude disponovat x miliony. Myslím, že naše rozhodnutí nikoho ze synů nepoškozuje.