Tragiko,
otce jsem neviděla 20 let. Nezajímal se o mne nikdy a ani on, ani bratr (syn z jeho druhého manželství) se mnou nechtějí udržovat žádný kontakt. Pokusy učiněny byly. Pokud vím, tak se přestal stýkat i se svou sestrou a její rodinou. Počítám, že se vůbec nedozvím o jeho smrti, ale dost by mne zajímalo, jestli je tak snadné vydědit dítě, na které jsem se SÁM vykašlal. Nepředpokládám, že by bylo co dědit, ale vždycky si vzpomenu, jak před soudem o zvýšení výživného pateticky vykládal, že mi chtěl nechat svojí garsonku na Jižňáku. S takovým až cynickým úšklebkem. Bohužel, můj otec je kretén a vůbec bych se nedivila, kdyby mne nechal vydědit s nějakou podobně patetickou a nepravdivou pohádkou o tom, jak se o něj "nestarám".
Neměla by náhodou v takovém případě být slyšena i druhá strana?