No, to u nás taky funguje. Ale já bych se chtěla dopracovat k tomu druhému případu. Prostě dohoda - výhodná pro obě strany. A ptám se, zda je reálné to očekávat od dítěte.
S námi naši nesmlouvali. Byl nějaký řád, harmonogram, režim.
My to moc nemáme, přiznám se. Mně ten režim nic moc nedal, stal se ze mě chaotik. Jakmile jsem mohla, začala jsem si žít po svém.
Doma máme pravidla tak nějak rámcově, připouštím i mírné změny(a to nevím, zda se s tou důsledností moc nepere). Ale nejsem stroj. Někdy si tu změnu užijeme všichni. Nikdy jsem na výletě neplašila, že nestihneme koupat v 7. Malé děti některé věci potřebují(třeba jsem ráda, že ve školce spí, to je něco, co potřebují, když ráno vstávají v 7), ale nemyslím, že je nutné je vychovávat dle síťového grafu.
Nicméně v praxi to pak dopadá tak, že s každým bonusem navíc přichází víc prudy, místo aby to bylo naopak.