Je to síla. Po maturitě jsem si udělala jen ze zájmu roční pomaturitko. Pak jsem si vybrala VŠ, kde už teď vím, že zkrátka nemám šanci. Druhý pokus. Úspěšně jsem složila přijímací zkoušky, bohužel brali pouze 28 lidí, já byla 29. Zklamání, mrzelo mě to moc. Kolem mě už má spoustu lidí tři roky VŠ za sebou - na soukromé. Degradace vysokoškolského vzdělávání. Jako jasně, já bych si taky mohla vzít ve spořce studentský úvěr, nebo bychom to nějak spáchali, ale já chci studovat na kvalitní univerzitě. Pokud na to nemám, tak tam nepatřím. Všude je to samý vysokoškolák, mnohdy nevalné úrovně. Já si ani nemaluju, že se dostanu dál, já to chci studovat, protože mě to baví a zajímá a pokud se nepodaří, žíly si řezat nebudu. Mrzet to bude, ale jsem trochu soudná.