mě to nápadně připomíná potíže s řečí, co měli kluci - taky to dle některých bylo špatnou výchovou, málo jsme na ně mluvili, atd. až logopedka mě uklidnila, že za to nemůžu a také setkání s jednou paní, jejíž starší syn na tom byl jako kluci a její mladší syn mluvil líp než všichni 3 dohromady.
proto jsem trochu alergická ( i v reálu) na to, když někdo svoje štěstí, že má zdravé děti, které se vyvíjejí běžným způsobem považuje za svůj výchovný úspěch