zakládám psychologicko-sociální téma, tak se prosím připojte a diskutujte.

Nadpis tématu se mě zatím ještě netýká, ale narazily jsme na to s kámoškami při našem babinci. Jak je těžké vyrovnat se s tím, že po dejme tomu 6ti-8mi letech na MD, najednou děcka už nejsou malinká a nepotřebují maminku pořád u sebe? Zajímají mě názory spíše žen- mateřských typů -, které si MD opravdu užívají, chodí na aktivity s dětmi, jsou možná i trochu alternativní - prostě jim sociální status -maminka malých dětí na MD - maximálně vyhovuje. Co pak, když děcka povyrostou jdou do MŠ a ZŠ , Jak se vyrovnat se změnou své pozice ve společnosti. (o to spíše jde, neboť matkami zůstáváme i nadále-to je jasné ) Jak si poradit s tím vakuem ?