„Vrátím se a v bytě vidím, že je manžel ve svém pokoji u psacího stolu ještě s nějakým důstojníkem, kterého jsem neznala. Jenom jsem na něj zamávala přes skleněné dveře, nechtěla jsem je rušit, a šla jsem do kuchyně vybalovat věci a dělat si své práce. Po nějaké chvíli jsem slyšela, že odcházejí, vyšla jsem do předsíně a ptám se ho: ,Ty už zase jdeš? Kdy se vrátíš?‘A on řekl: ,Když to dobře dopadne, tak za deset let.‘“





Ida Milotová, rozená Roučková, se narodila roku 1928 v Karlových Varech. Měla starší sestru Marii. Její otec Vojtěch Rouček byl technický inženýr a pracoval na železnici. Již v době první světové války se účastnil stavby železnice v Alpách. Když bylo Idě osm let, byl otec přeložen do Plzně. Dělal přednostu výtopny lokomotiv, což byl v době parních lokomotiv velmi důležitý provoz. Rodina se přestěhovala s ním.

Ida vychodila základní školu v Jungmannově třídě (dnes Americká), kde byla cvičná škola učitelského ústavu. Poté studovala klasické gymnázium v Plzni v Husově ulici, které zakončila roku 1947 maturitou.