Nechápu co je na tom divného, když některé země mají třeba zvyky typu Eva Josefovna, Julia Vladimirovna....a jinde, třeba na severu vznikají jména tak, že na Islandu, je chlap Gunnarson a jeho sestra Gunnardottir.
V Německu se kdysi koncovka taky používala - in - Müllerin, žena od Müllera.

V češtině jsou pak jména, která ve stejném tvaru zůstávají stejně - Jančí, Janků atd.
Zrovna tahle jména se mi nelíbí vůbec.

Dcera má u jména oba tvary, v ČR s ová, ve Švédsku bez ová, může si vybrat...