Bohužel, obávám se, že po dobrém to nepůjde. Byla jsem podobný případ a moje matka se mi snažila řídit život, ještě když jsem byla deset let vdaná a měla tři děti. ona věděla nejlíp, co je dobré pro mě i pro ty děti (já jsem jedináček vychovaný povětšině babičkou, takže na to ani neměla gebír), a když jsem ji neposlechla, urazila se. Nedá se s tím dělat nic, jen počítat s tím, že ji rozčílíš, a jasně si stanovit hranice. Domluv se s manželem, ať ti v tom pomůže. Mě z toho taky trochu dostal až můj muž, protože toho si řídit netroufla, takže když na něčem záleželo, sdělil jí to jako svoje rozhodnutí.