Já chápu, že to manželovi vadí, já to zažila také v předchozím vztahu,když jsme v 18ti vyrazili spolu do světa a jeho otec to nemohl přežít, dělal hrozné scény, volal i ve 4 ráno, že něco nutně potřebuje atd. "Vyhrožoval" vyděděním (jakoby bylo co dětit a jakoby se 40tiletý chystal umřít), přestěhováním se (že si koupí byt ve stejném městě atd.). V lepším případě "nutně potřeboval" poradit atd. Pomlouval mě, pomlouval svého vlastního syna před mojí matkou (jako aby mi domluvila, že ho mám radši pustit k vodě)...

Časem se to zlepšilo, ale dobrý to nebylo nikdy, pak jsme se rozešli a mě už je to fuk... Jak to má teď, už nevím, ale sakra si od té doby dávám pozor, jaké vztahy má můj potenciální přítel se svými rodiči.

Bohužel se budeš muset vůči matce jasně vymezit, nastavit pravidla, pokud potřebuje denně telefonovat, volej třeba dopoledne a pak už nic. Návštěvy konzultuj první se svým manželem, pak až něco domlouvej s matkou (nesnášela jsem "Já už jsem mu ale slíbil, že o víkendu přijedeme" - bez ohledu na moje představy o víkendu). V rozhovorech s matkou stůj na straně svého muže, pokud se pokusí o nějakou "pomlouvačnou" manipulaci. atd.