Já bydlím za Prahou a jsem původně z jižní moravy, kousek od Slovenských hranic.
Tchýně si velmi rázně přála, abych na syna mluvila "normálně" , tedy stylem "hele, koukej, vono venku leje". Pár let jsem se o to snažila, ale nešlo mi to přes pusu, byla jsem v křeči, nelíbilo se mi to.
Takže mluvím "normálně", jak jsem zvyklá. "Idu do obdhodu kúpit múku" , světlo se rožne, po schodech idu navrch, ze schodů důle. Kupuju hertelpe, oharky, marhule, turkyň... V optice si koupím nové okuliare... venku je hmlisto, zajtra bude tak isto... a je mě jedno, jestli se to někomu líbí, nebo ne. Syn rozumí (manžel taky) a na dovolené na Slovensku pak taky téměř vše rozuměl.

Na úřadech atd... samožřejmně mluvím (snažím se) spisovně.