Mám podobný problém. Od narození na obě děti mluvím česky, manžel španělsky a jinak měly poslední dva roky angličtinu - školka, chůvy, známí, atd. Starší dítě začalo mluvit anglicky, odpovídá anglicky i na češtinu, takže ačkoliv vím, že česky perfektně rozumí, stejně přecházím na angličtinu a pak to pro jistotu všechno říkám i česky. Když tady byli naši a byli s ním sami, rozuměl všemu, ale neřekl ani slovo. Poslední měsíc trávil skoro každý den u manželových rodičů a zase, španělsky jim perfektně rozumí a poslouchá, ale až do dneška na ně španělsky nepromluvil. Dneska konečně s nima začal komunikovat, byli z toho úplně dojatý. Teď se ještě musí rozmluvit ve španělské školce. S češtinou to ale vidím černě, zatím mluví anglicky i na česky mluvící au pair, občas tedy něco česky zopakuje, ale komunikuje jen v tý angličtině. Má AS a psychiatrička vyjádřila obavu, že ty tři řeči je na něho moc, že bych tedy jako měla mluvit jen anglicky, pár dní jsem to zkoušela, ale prostě z toho mám blbý pocit, takže momentálně dál mluvím česky a uvidíme, jak to dopadne.
Být tebou, vůbec bych neřešila češtinu a mluvila na děti jenom slovensky, oni to do určitýho věku budou míchat, ale pak si to srovnají a budou mluvit perfektně oběma řečma.