Přidat odpověď
Přesně jak říká Líza - chce to disciplínu - a začít u sebe. Já tak strašně nesnáším rutinu a stálý a denní pravidla, nikdy jsem je nemusela používat, ale můj mladší syn bez nich je naprosto mimo a vykolejený a nezvládne vůbec nic. On je potřebuje, jedině tak je schopen fungovat. Ale sám je nastavit neumí. Tak jsem se začala chovat podle přesně daných pravidel, přibrala do toho syna a ono to funguje. Občas je mimoň, ale není to tak hrozný. Pro mne to bylo hrozný, pořád jsem říkala - a dost, to stačí, já už takhle nechci. Ale musím a tak jsem s tím přestala bojovat a říkám si - je to fajn.
Za zapomínání jsem ale netrestala ani neodměňovala - bylo to k ničemu. Myslím, že aniž si to syn uvědomuje, tak je mu mnohem lépe a je klidnější a vyrovnanější a radostnější.
Předchozí