Pokusím se stručně popsat svoje problémy, třebas jste někdo řešil něco podobného a můžete se podělit o svoje zkušenosti...
Loni v létě mě jednou v noci probudilo bušení srdce. Bylo to dost nepříjemné, ale nic jiného jsem na sobě nepociťovala, krom toho, že jsem z toho byla ohromně nervózní. Ten nejhorší pocit během hodiny přešel, i jsem pak dál spala, ale pořád jsem se necítila dobře. U rodičů jsem se pak dostala k tlakoměru a naměřila jsem si opakovaně zvýšený puls i tlak (tepy okolo 130 za minutu, tlak kolem 160/110). Manžel mě zavezl na interní ambulanci, kde mi udělali EKG a krevní testy, rentgen plic. Vyloučili embolii, dali mi prášek na snížení tlaku u pulsu a poslali mě domů.
Praktická doktorka mě poslala ke kardiologovi na sono a EKG holtera, ale než měli volný termín podobný stav se u mě několikrát opakoval - po týdnu, dvou - bylo to různé. Někdy mi bylo špatně jen chvíli, někdy celý den. U kardiologa nezjistili nic, vše je v normě - aby taky nebylo, v tu dobu jsem se zrovna cítila dobře. Tím pádem se se mnou kardiolog v podstatě nebavil a vše šlo přes sestru. Od té doby jsem se cítila lépe, asi jsem se díky tomu vyšetření trochu zklidnila, že tam nic závažného nenašli a špatně mi bývalo tak jednou za 10 - 14 dní (někdy i déle) a trvalo to spíš minuty než hodiny.
Taky jsem si půjčila tlakoměr a pravidelně se měřila. Tlak jsem měla většinou v normě, občas byl lehce zvýšený. No a v lednu mi najednou bylo zase zle, už víc dní po sobě. Puls stále nad 100 (jednou 104, pak zas třeba 115 i víc) a tlak byl taky kolem 150/100. Takže mi praktická lékařka předpsala lék Nebilet. Měla jsem brát půlku, to bylo moc, měla jsem naopak tlak moc nízký a byla jsem jak přejetá parním válcem. Ubrala jsem tedy na čtvrtku. Tlak i puls už jsou v normě. Co mě ale mate, doktorka nechala na mě, jestli chci léky brát dál nebo si je prý mám vzít jen tehdy, když mi bude špatně. To se mi zdá divné. Samozřejmě bych nejradši nebrala léky žádné