Já myslím, že to, co prožíváš a jak to prožíváš, je poměrně přirozené. Ono po těžkém fyzickém zranění se taky člověk neoklepe za týden či dva. A i léčba "duše" potřebuje svůj čas.
Já to vidím tak, že jdeš dobrým směrem. Bylo by blbý se v tom utápět a zavrtávat se stále hlouběji, mít pocit, že od te´d už bude všechno špatně. Nebude! Bude to jiný, ale to neznamená lepší nebo horší - prostě jiný.