Klid . Máš úplně normální reakci. Jsi prostě zodpověná, no .
Mám nejstarší děti od sebe (plánovaně) 18 měsíců. A super. Holky se milujou, hooodně si spolu vyhráli. Dneska mají 12 a (skoro) 11 a pořád dobrý.
Musím říct, že jim chvílemi i (v dobrém) závidím. Mám totiž jen o 12 let straršího bratra, a ač s ním nebyla rozhodně nuda, prostě mi brzo vyrostl .

Náročné bylo teda těhotenství, pamatuji jak mi např. přibylo sil, když jsem přestala v 1 roce kojit prvorozenou. Ale to je určitě idividální. U mě to bylo i tím, že první byla dost velké dítě (8,6kg v 6 měsících) a já jsem hubená (174/56), takže jsem neměla žádné energetické zásoby .
Kočárek nám stačil sporťák, ta větší jezdila miminu v nohách. Ale tehdy ještě neexistovala stupátka, ani sourozenecké kočárky. Stupátko bychom asi využili.

Ten malý rozestup mezi sourozenci se nám fakt osvěčil, třetí mimčo jsme si naplánovali s podobným odstupem od druhorozené. (Ovšem dopadlo to trochu jinak, nakonec jsou sice o dva roky přesně, ale byla to dvojčata - to bych teda neoporučila nikomu ).

Přeji hodně sil a radosti a moc gratuluji !!!