Mám dvě děti, absolvovala jsem s nimi hodně a některé ty věci za to nestály. Takže rozlišuju. Něco jiného je třeba svatba, která se už nebude opakovat, nebo narozeniny malé neteře/synovce - kvůli tomu budu vymýšlet nouzová řešení a klidně risknu i to, že se tam jen mihnu a pak budu někde po okolí sama jezdit kočárem (jednu takovou svatbu jsme absolvovali a byli jsme tehdy nejunavenější na place, ač jsme se ani jeden ničeho alkoholického nenapili). Naopak větší rodinou sešlost, která není něčím významná nebo kde nečekám setkání s někým, koho jsem leta neviděla, bych si v případě, že dítě je zrovna uprostřed největšího strachu z cizích lidí, úplně klidně odpustila. Jde přeci jen o období maximálně několika měsíců, než se to začne lepšit. A kupodivu by se s tím moje rodina a přátelé poměrně snadno smířili (tj. neuvedla bych je do šoku).