Obzvláště výživný byl telefon od dítěte, které si zapomnělo mobil v cukrárně. Kamarádi tam ještě seděli a ono spěchalo na autobus, aby mu neujel. Jenže v tom chvatu nastoupilo do špatného čísla a zjistilo to až na křižovatce, když to odbočovalo jinam - bez mobilu, netušící kde je ... naštěstí si duchapřítomně vypůjčilo mobil od cestujícího a hovor probíhal v duchu:" ahoj mami, vůbec nevím, kde jsem - prosim vás, kde jsem?" - ptalo se lidí v autobuse, pak jsme se dopátrali kde je a já pro něj jela autem. Mobil mu vzali kamarádi k sobě, ale nevěděli, jak mu to mají dát vědět - na mě číslo neměli. Dítě i mobil jsme našli.