Právě jsem shlédla video z Olšanských hřbitovů, kde si dalo sraz tvrdé jádro KSČM v čele se soudružkou poslankyní Semelovou a hýkavě oslavovalo syfilitického vraha Klementa Gottwalda, nejmasovějšího vraha Stalina a 25. únor, který byl prý nadějí a kdy skončilo vykořisťování. Nemůžu strávit, že v parlamentu sedí poslankyně, která oslavuje padesátá léta. Prostě nemůžu. Do toho parta mladíčků drží Lenina a mává srpem s kladivem a důchodci nadávají protestujícím za výkřiků - holt slušný paradox - "ježišmarja".

Pokud vím, svoboda slova je u nás v jistém směru omezená, asi před rokem jsem četla o jiných mladých pitomečcích, kteří drželi v ruce transparent s nějakým symbolem "Evropo, povstaň", což si někdo vyložil jako propagaci nacismu a těm blbounům hrozilo několik let natvrdo za propagaci hnutí směřujících k potlačení... Je tu nějaký právník, co by mi uměl vysvětlit, jestli to v podstatě není stejné, tedy žalovatelné? jestli je k tomu nějaká definice?

No a pak ta společenská akceptovanost... Neumím si představit, že by v Německu seděl v radě poslanec, který by přijel na vzpomínku na vedoucího zemské NSDAP a přitom ho chválil, co všechno udělal pro vlast, přičemž by taky vychválil velkého vůdce, za přítomnosti omladiny mávající hakenkrojcy... Proč jsme se my nedokázali od minulosti distancovat? Proč u nás sedí takový člověk v parlamentu, ačkoliv všude jinde by to bylo nemožné?