Tylity, já nikdy ženské a mužské práce neřešila. Já si myslím, že rodina je něco jako tým a lidi v něm dělají to, co umějí a co je třeba. Takže o to auto se může starat muž i žena, pokud je ta k tomu líp kompetentní (u nás je to muž, auto úplně pouštím). Zato práce kolem baráku dělám minimálně stejně často jako on, protože k tomu mám fyzické předpoklady (jako bývalej sportovec ty tuny sněhu odhážu minimálně stejně rychle jako on, ne-li rychleji:), vařit umíme oba zhruba stejně (přes týden vařím já, o víkendu se střídáme), zašívá on, když není doma, tak holt já.
Nevím přesně, co jsou ženské a mužské práce, současně si ale nemyslím, že by oba měli vše dělit na polovinu, tzv. spravedlivě.
Zkrátka ani jeden by neměl mít pocit, že je využívaný či naopak, že má na něco víc nárok.