U nás doma nejde o to, co je mužské a co ženské, ale co komu vyhovuje, případně vadí. Já třeba nerada vařim. Užiju si, když něco podnikáme s chlapem, děláme dort pro děti atp., ale oběd pro návštěvu dělá on, já vytvářím reprezentativní prostředí(jinými slovy odklízím bordel z dohledu). I u toho vaření pomáhám, jsem multirobot - krájim, strouhám, škrabu.
Chlap zase rád utíká na zahradu. Jakmile může jít na jaře stříhat stromy nebo sekat zahradu, je venku, i kdyby mu to doma všechno padalo na hlavu. Já relaxuju u žehlení, hlavně malých oblečků. Jen nesmim mít moc velký resty a obrovskou hromadu, to už jsem moc pod tlakem a dělám to s nechutí.
Když vim, že se chlapovi do něčeho nechce, udělám to. On to samé. Taky mi pomáhá s péči o psy, ačkoliv výmysl to byl můj.
Když jsem teď na MD, mnohem líp se mi tu o všechno pečuje, než když jsem to dělala při práci. Pustim si hudbu a jdu na to. Když pracují oba, musí se prostě nějak dohodnout, jinak to ani nejde.