Přidat odpověď
Já jsem si diskusi docela poctivě pročetla a teda jsem z toho docela zděšená. Slečně je 17, to jest povinnou školní docházku má ukončenou. Být ve škole jí nikdo zákonem nutit nemůže. Škola po ukončení povinné školní docházky v mém světě by měla nastavené minimální procento docházky pro to, aby dítě splnilo podmínky pro postup do dalšího ročníku. Do dosažení zletilosti by o každé absenci byli informováni rodiče, v případě, že by rodiče sami školu nekontaktovali (záškoláctví by se tím řešilo už v zárodku). Na druhou stranu - pokud by dítě splnilo minimální kvotu docházky a rodiče by s jeho nepřítomností ve škole souhlasili a za dítě v nepřítomnosti ve škole nesli plnou odpovědnost, mělo by být posuzováno to, co dítě umí, nikoli to, co si ve škole odsedí... Středoškolské vzdělávání přeci není vězením, ne?
A pokud jde o konkrétní případ konkrétní paní učitelky - podle mě je naštvaná, že dcera odešla bez dovolení, a možná víc než o naštvání jde o strach, že za ní přece škola měla zodpovědnost. Místo toho, aby holka dostala napomenutí třídního učitele, že odešla z vyučování bez vědomí třídní, tak se učitelka chytila omluvenky a točí se nesmyslně na ní... Možná by si měla ujasnit, co že jí to vadí a v čem je ten problém. A pokud jí skutečně vadí omluvenka po formální stránce nebo má podezření, že je dcera záškolák, tak by to měla řešit s rodiči, nikoli s dcerou. Ale to by v tom musela mít paní učitelka jasno, že :)
Předchozí