Zkus si sehnat podporu, která se nenechá vypudit z tvého dosahu, můj manžel k porodu nechtěl ani za nic, tak jsem to akceptovala a poprosila opravdu dobrou kamarádku, byla se mnou od začátku bolestí až do porodu, nejdřív ji poslali domů, jen jsem se zeptala co se mnou budou dělat, vysvětlili, já se opět optala, při čem by jim má kamarádka překážela, na tu dobu cca deseti minut odešla na kafe a pak už byla celou dobu se mnou, když mě poslali na pokoj ( bohužel nadstandard nebyl volnej), šli jsme spolu do návštěvní místnosti a já si to tam spolu s ní odhekala, pak když už šlo do tuhého, šla se mnou na sál a byl to z těch tří porodů, ten nejpohodovější, jen mě udivilo, jak lehce se doprovázející muži nechali vypakovat z oddělení, že maminka musí ještě na pokoj tak ať v klidu odejdou, já na tuhle hru nepřistoupila kamarádku jsem dál než pro kafe nepustila, nechtěla jsem prostě být sama a ono to nakonec šlo a bylo to moc fajn, já byla v klidu, porod proběhl sice s malou komplikací, ale právě díky pohodě, která přetrvávala, se i ta zvládla, tak neboj dáš to taky