Co vím, se svou tchýní chvíli bydlela, nicménně se stále hádali. Proč má potřebu bojovat se mnou, nevím. Přitom mluvit se s ní nedá. Pokoušeli jsme se několikrát. Spolu, sám muž, beze mě. Když jí něco řeknu já, začně brečet, objímat mě a opakovat, jak mě má ráda. Když se s ní snaží promluvit muž, brečí hystericky hodinu, bere si neurol, div neomdlévá a jak kdy, buď dělá jen chvíli nafrněnou nebo s námi nějaký čas nemluví vůbec.