"Spíš než o nekompatibilitě je to podle mne o nedostatku tolerance a nějakém debilním "soupeření". "

taková byla moje babička, soupeřila o přízeň svých dětí nejen s jejich partnery, ale i s jejich dětmi - svými vnoučaty. Pamatuju si, že když jsme šli na procházku, tak do mámy z jedné strany šla zavěšená babička a z druhé strany se jí držela za ruku ségra a ségru zase já (jako starší). připadala jsem si odstrčená ségrou, ale mohla za to babi, která jinak svoje vnoučata milovala. jen když šlo o přízeň dítěte, neznala vnouče. pro mojí mámu to byly tak ptřesné zážitky, že se z ní stala skvělá tchyně (můj muž to tvrdí), která je vždy na straně ZEŤÁKŮ a typicky tchýňovské jednání (kritiku a nespokojenost) uplatňuje k dcerám