Ananto, opakovaně. Marnost snahy jsem pochopila, když jsem jednou (poprvné a naposledy poslala švagrové sms, když mi nevzala telefon - ona mi téměř nikdy nebere telefon, což tchýně se aspoň občas ozve zpět, většinou však zavolá zpět manželovi). Po půl roce mi tchýně v záchvatu upřímnosti v jiné věci sdělila, že to je stejný případ, jako když jsem švagrové poslala tu sms. Že to bylo až neuvěřitelný, že oni takovou komunikaci nechápou. Proč sms? Je to neslušné. Sms si nikdy u nich nikdo neposílá! Že se švagrová tak urazila, že pak odmítla jen na společnou dovolenou s tchýní a mýma dětma (první a poslední nabídka tchýně, že vezme děti na dovolenou, kterou bez vysvětlení stornovala, a až po půl roce řekla proč). Podotýkám, že nešlo prý o obsah sms,ale skutečnost, že jsem věc řešila přes sms (že mi opakovaně nebrala telefon, to je nepodstatné). Jinak tchýně není žádný asociál. Fakt je to asi o způsobu vnímání. Lidi jsou různí.