V červnu to bude 10 let a lituju dodnes. Mám další děti, ale smutno mi je pořád, možná ještě víc. Na dětech totiž názorně vidím, že jsem to jedno kdysi zabila, ptám se, jaké by asi bylo...No nic. Na potrat jsem taky byla donucená jít, vlastní rozhodnutí to nebylo, navíc to dítě bylo počato s člověkem, který byl moje obrovská láska. Měla jsem víc bojovat, rozhodnout se jen sama za sebe, lituju toho moc a vždycky budu.