U mě to bylo úplně v pohodě. Před potratem jsem měla mizernou náladu a nemohla se dočkat, až to budu mít za sebou. Potrat probíhal naprosto v klidu a téměř bez bolesti
hned jsem šla domů. Spadl za mě v tu chvíli obrovský kámen, byla to vážně úleva a připadala jsem si jako v sedmém nebi protože už bylo konečně po všem
Pak už se nedělo vlastně nic zajímavého, nějakou dobu jsem neměla sex, ale to mi vůbec nevadilo. Brzo se můj život vrátil do starých kolejí a dělala jsem to, co dřív. Už je to 5 let a rozhodně nelituji. Bylo to to nejlepší rozhodnutí, co jsem mohla v té situaci udělat. Jsem opravdu ráda, že jsem nebyla tenkrát taková husa a nedala na rady ostatních žen, které mě od toho zrazovaly. Naopak si vážím všech kamarádek, které mě podpořily a nesnažily se mě uvrhnout do nějakého zbytečkého pesimismu
. Takže za mě, bylo to úplně v pohodě.