Určitě si vzpomínáte na parlamentví volby 2010. Na tu výraznou protiparoubkovskou kampaň, co tu tenkrát proběhla. Taky jsem jí nadšeně tleskala, protože jsem Paroubka volit nechtěla, byl strašně nesympatický a tu mediální popravu, jak na ní tenkrát vehementně upozorňovala Liška jsem nevnímala. Přišlo mi úplně v pořádku, když o něm média informovala tak, jak informovala. Teď, když už jsem dávno vychladla, protože Paroubek téměř vymizel z madiálního prostoru, tak už si ty články z tehdejší doby čtu úplně jinou optikou. Ne že by mi byl sympatičtější, jenom beru Liščin argument, že to opravdu byla poprava.
Je naprosto v pořádku, když novináři informují o politické špíně. Ale neměli by si vybírat jenom někoho a měli by dát prostor protiargumentům, atd. Protože potom volíme toho, kdo se líbí majiteli nejčtenějších novin. A to je špatně, takhle by to fungovat nemělo.