S rodinou mojí sestry vycházíme báječně. Akorát se vidíme málokdy, bydlíme od sebe hodně daleko.
Manželova sestra a její rodina - tak nějak normálka. Žádné žhavé vztahy, ani žádné nepřátelství.
Samostatnou kapitolou je manželova druhá sestra. Tam jsou už leta problémy. S ní nevyjdu vůbec, s jejím manželem sice ano, ale nevím, do jaké míry se přetvařuje. Jejich děti - se starší občas prohodíme pár slov, mladší vůbec. Mladší se narodila v době, kdy problémy začaly, tudíž od malinka je těžce masírovaná od maminky. Nikdy jsme si proto nevytvořily vztah teta - neteř. Teď je jí 14 a pro mě to je úplně cizí člověk. Každá holka, co projde ve městě po ulici, je mi bližší. Zní to asi blbě, ale je to tak.