Simčo, já zas byla sama jedináček, z rodiny, kde se vzájemné vztahy moc nepěstovaly. Manžel je taky "z Hujerových" a u nás zas byl šok pro něj, jak jsem do té jeho obří rodiny nadšeně zapadla a zapojila se - já jsem totiž po něčem takovém odjakživa toužila. Takže jsem tak nějak plynule doplnila tchyni, která vždycky byla duší těch sešlostí, a časem, protože tchyně je už stará paní, jsem převzala část její stmelovací a organizační role (další část převzala druhá žena jejího bratra, tudíž taky osoba "přivdaná" - jsou to paradoxy...)