jednu dobu jsem to dělali tak, že jsme společně připravovali svačiny a večeře, pak jsme si společně sedli k jídlu a povídali si (což bylo hrozný, protože kluci moc ukecaní a svěřovací nejsou), společně jsme uklízeli. protože JÁ jsem měla pocit, že se klukům málo věnuju. postupně ale tyto činnosti začali kluci dělat sami (jako ne sami od sebe, ale bez mé pomoci). a řekla bych, že to postupné ukončování společných aktivit právě okolo těch 10ti let skončilo. Tvoje dcera je asi hodně jiné než moje děti. ale zkusila bych jí nabídnout podobné sdílení těch drobných domácíc povinností - ona si nakrájí jabko, ty si uvaříš kafe, u tho si popovídáte, společný nákup, apod....