S mym brachou a jeho zenou mam dobre vztahy, ale bydlime relativne daleko od sebe, takze se vidame spis jen u nasich. S jejich dcerou - moji neteri (9), mam take dobry vztah, byvala jsem jeji oblibena teta od malicka, ale co se nam narodil syn (1), tak uz ten vztah neni tak intenzivni. Jednak asi trosku zarli, jednak na ni skutecne nemam tolik casu a jednak si s o 8 let mladsim bratrancem nema co rict. Snazime se ale s brachou, aby jsme se vsichni spolecne vidali alespon tak, jako dosud. Deti jsme si zatim vzajemne nehlidali. Nas syn je zatim maly a oni sveho jedinacka nesveruji moc nikomu. Jsou ucitele, takze hlidani o prazdninach maji pokryte.

S manzelovou svobodnou a bezdetnou sestrou mam fajn vztah, je takova mirne potrhla a bezprostredni. Ovsem s manzelovym bratrem je to katastrofa. Kdysi jsem s nim pres 6 tydnu cestovala po druhem konci sveta (manzel neni cestovatelsky typ, tak to takto zorganizoval, aby mi tu cestu dopral) a ze vznikle ponorky jsme se nikdy nevyhrabali. I kdyz otevreny konflikt mezi nami nikdy nevznikl, vzajemne se nemusime (vic nemusi on me). Ke tchanovcum jezdi spis jindy, nez jsme tam my, naseho syna videl 2x, nechtel si ho ani pochovat a navic mel blbe kecy. Tchyne kontakty mezi nami jeste omezuje tim, ze tam navstevy svych deti nechce mit soucasne - pry by toho na ni bylo moc a poradne by si nikoho nuzila. Nevim, do jake miry je to pravda a do jake miry to dela kvuli svagrovi a jeho vztahu ke mne ci dokonce na jeho zadost. Manzel je tak ale s bratrem v kontaktu prakticky jenom pres internet, ani sami se nesejdou neb svagr zije v zahranici.