Poslední dobou se to nějak nakupilo.. Začalo to 27. 2. Staršímu synovi rozbil spolužák ve školce hlavu šutrem.. Naštěstí na šití to nebylo, stačily mašličky. Ale i tak zůstal doma. Přišel ten den mj. o svůj oblíbený tenisový kroužek. Víkend pak proležel ve vysokých horečkách. Za tři dny z toho byla bronchitida. Jen co včera dobral antibiotika, skolila bronchitida i mladšího. Včera jsem také zjistila, že se mladší syn nedostal do školky. Už jsem tak nějak doufala, že letos to bude lepší než před 3 lety. Hm, takže dva dny tady chodím nervózní, vzteklá, smutná, přemýšlím, co a jak. No a do toho dnes za stěračem bloček od městské policie. Před naším bytovým domem. Parkuju jako obvykle. Jako 90% dalších obyvatel naší ulice (zbývajících 10% parkuje opravdu blbě). Tak protože jsem zavřená doma s dětmi už třetí týden, tak si v pátek můžu zajet pokecat s policisty, abych měla trochu vzrůšo.. Jsem zvědavá, kolik mi napaří. Tož tak, hoďte do placu nějakej ten fór, ať je mi líp (ještěže jsem dnes byla aspoň na mé oblíbené řečtině, jinak bych už tady bulela jak želva).