Koupila jsem kalhotky s kočičkou Kitty, nechala jsem je rozbalené na kuchyňské lince tak, aby na ně dcera dosáhla. Ta je samozřejmě objevila. Moc se jí líbili. Říkala jsem - "Jéé, ty máš krásné kalhotky s Kitty! Ty budeš nosit, až budeš pravidelně čůrat do nočníku." Pár dnů si s nimi hrála.
Jednoho dne jsem po ranním vykakání do nočníku (dělaly jsme s dcerou bezplenkovku, kakání se dařilo, vyčůrání na 50 %) navrhla, jestli by si nechtěla obléknout ty krásné kalhotky s Kitty. Ale kalhotky musí zůstat suché, jinak půjdou pá pá. Nechala jsem ji pobíhat chvilku jen v tričku, kalhotkách a přotiskluzových ponožkách (bačkůrky byly preventivně odebrány). Ve velkém zrcadle si kalhotky prohlížela a dělala jééé. Poprvé si o nočník řekla, podruhé se počůrala. Kalhotky jsem jí sundala, dala jí sáhnout, řekla, že jsou mokré a že dcera nemůže být v mokrém, takže kalhotky musí pá pá. Byla překvapená, dala jsem jí plínku, zůstala suchá, vyčurala se do nočníku, zase dostala kalhotky. Když se počurala, opět jsem jí dala sáhnout, vysvětlila, proč musí kalhotky pá pá. No to bylo nářku. Zase dostala plínku. Když počurala třetí kalhotky, zase jsem vysvětlila a osprchovala jsem ji od pasu dolů vlažnou vodou. Vysvětlila jsem jí, že jí musím umýt, protože má počurané nožičky. A osprchovala jsem ji, ikdyž se počurala do plínky. Pochopila rychle, sprchu nemá totiž ráda.
Dcera má 19 měsíců a počurala se naposledy ve čtvrtek před týdnem při vztekání. O víkendu neměla plínku ani na noc (neprozřetelně jsem se jí po koupání zeptala, jestli dáme na noc plínku).
Taky mi pomohlo přestěhovat nočník na záchod a ze začátku chodit pomalu co půlhodinu s ní. Vymáčkout ze sebe aspoň něco mi dalo vždycky zabrat. A když jsem se vyčurala, tak mi dcera zatleskala