myslím, že hodně záleží na tom, jestli budeš mít čas na rozmyšlenou. pokud ano, pak pravděpodobně zvítězí pud mateřský a to co dělá lidi lidmi. ale pokud se budeš rozhodovat ve zlomku sekundy, řekla bych že zvítězí to zvířecí v nás. slyšela jsem vyprávět různé historky - záchranáře, lidi, kteří ztratili děti při nějakém neštěstí. a často trpěli výčitkami, že své děti nezachránili (nedokázali zachránit) a sebe ano. nebo museli udělat "sophiinu volbu" (jedna paní - při povodních na Slovensku někdy před 10ti lety - vyprávěla že při povodni se jednou rukou držela nějakého trámu, aby ji neodnesl proud a druhou držela své 2 malinké děti. jedno udržela, druhé ne. říkala, že kdyby neudržela i to druhé, pustí se taky, ale nebyla si chudinka "jistá", zda by to dokázala, protože její touha a vůle přežít prý byla v tu chvíli velmi silná).