Přidat odpověď
Nejde o to, že bys měla dítěti bránit- to k ničemu nevede. Teda vede. K zamlčování a zrátě důvěry. Jen si myslím, že je dobrý myslet na to, že když se mi něco stane, bude to mít na moji rodinu dopady. Že prostě nejde jen o toho, kdo si plní sny, ale taky o jeho rodinu- o ty, co ho budou tahat z thajskýho vězení, nebo budou platit výkupný Afgáncům, případně platit výlohy za návrat, starat se o něj po úraze atd... Je mi jasný, že průměrnej mladej člověk si přijde soběstačnej a hlavně nesmrtelnej, tak je to asi jako házet hrách na stěnu.
A znova opakuju, že by člověk neměl bránit svým dětem v cestování a plnění snů.
Ale nemůžu si pomoct, přístup "Můžu si dělat co chci, je to jen můj život" je opravdu hodnej nejvýš puberty.
Předchozí