Ahoj, taky já po dlouhé době nakukuju, nestíhám.

Přeju moc síly marodům a jejich maminkám, to musí být šílené, přeju vše dobré.

Náš juniorek obchází o 106, ale nepustí se a nepustí. Když ho někdo chce chytit za ruku a jakoby "donutit" udělat krok (já ne, ale babičky), tak si okamžitě sedá na zem a leze pár vteřin teda dokáže udržet rovnováhu ve stoji bez opory.

Povídat umí mnohem líp než chodit. Listuje knížky, ukazuje obrázky apod.

Konečně jsme vyhráli boj s polykáním kousků, už zvládá třeba v polévce strouhanou zeleninu, brambory pomačkané vidličkou, ovoce. Už nemusím všechno pasírovat.

Stále dost kojím, ale jí hezky a tak nějak od všeho, maso, miluje jogurt a tvaroh ve velkém V noci se budí, ale to připisuju tomu kojení a zatím odstavovat nechci.