Taky jsem nedávala do roka, to stejně nejedla skoro nic, já jen koljila, kojila, kojila...

No já to řešila moc, ale dcera JE MASOŽRAVEC A MILOVNÍK MASA a já se s tím smířila. My se bavíme o těch podmínkách, nic jí netajím, ale ona je prostě ona, já jsem já. Ona prostě není v mnoha ohledech taková citlivka jako já. Já ale taky maso coby dítě jedla, chutnalo mi moc...ale jakmile jsem v cca 16ti mohlůa uplatnit svou vůli, přes nelibost rodičů jsem ji uplatnila a maso nejím cca 20let. Kdyby dcera maso odmítala (jako třeba v dětství můj brácha), nenutila bych ji ani ted, v jejích 5ti letech. Ono je hrozně zvláštní, jak člověk očekává, že třeba vytvoří tomu dítěti jiné, lepší púodmínky než měl...a ono třeba vyžaduje stejně zas něco jinak specifického.