Milá Jano,
myslím,že chybu jste udělali oba v tom,že jste řekli svým rodičům o nevěre.Ale stalo se,člověk se učí na vlastních chybách.Jeho rodina to asi vzala tak,že stalo se, může se to stát komukoliv.Tvoji rodiče se s tím vyrovnávají hůř,dala si jim důvod a mají ti co vyčítat na tvém klukovi.Mně tenhle problém naštěstí nepotkal, ale s manželem se také někdy pohádáme (a kdo ne?).
Vždy to řešíme jen mezi sebou a já zastávám ten názor,že pokud dva lidi spolu žijí dobře a mají se rádi,vždy se jeden druhého před rodiči zastanou.
Co se týče názoru rodičů na vzdělání,myslím že nejsou jediný s tímto názorem.Mají to v sobě a ty to nezměníš!Nevidím nic špatného na středoškolském vzdělání.Jen vysoká škola ze mně slušného člověka neudělá.Člověk přece nemůže za to v jaké rodině se narodil a vyrůstal v ní.Mnohokrát jsou lidi s "učňákem" slušnější a dokonce i chytřejší než ty vzdělaný.Mám kamarádku,která má vysokoškolské vzdělání a její muž má "jenom" učňák.Jejich manželství je klidné a harmonické.Mimochodem,jestli pak tví rodiče mají vysokoškolské vzdělání?A co babička,má taky vysokou?Proč se nejdřív nepodívají na sebe a rodinu ve které vyrostli oni?Zkus jim to připomenout.
Měla bys být nekompromisná,ale slušná.Nakonec je to tvůj život,ty budeš s tím klukem žít,né oni.Nemyslím si, že je tvůj kluk špatný.Našel odvahu a přiznal se ti s nevěrou,mohl to taky zatajit.Určitě to chtělo hodně odvahy.Ani tví rodiče nejsou dokonalí.Nemáme to lehké,pořád nás berou jako malé děti.Chce to ale zaujat jasné stanovisko.Pro mně to taky není lehké,jsou to moji rodiče a mám je ráda.Jsem už ale dospělá s vlastním životem a rodinou a přišla jsem na to,že když nebudu nekompromisná moje manželství by s pomocí rodičů (hlavně matky) brzo stroskotalo.A to já nechci!
Přeji ti hodně odvahy,nedej se.