Přidat odpověď
mi tvrdí, že už se několik let rozvádí, nevím, jestli tomu mám věřit nebo ne, nerýpu se v tom, beru jen to, co mi dává, víc po něm nechci. Já jsem prostě šťastná za každou chvíli s ním, i když jich je žalostně málo. Myslím, že moje a Tvoje povaha je dost podobná - taky si neumím dupnout a mám pocit, že by to před ním vypadalo tak nějak blbě. A nejhorší je to o víkendech, když nejsem v práci, mám volno, doma uklizený každý drobek, noviny přečtené, do práce není potřeba nic dělat dopředu a já se užírám tím, že bych strašně ráda byla s ním. Ale prostě to nejde, tak to v sobě překousávám. Dřív to totiž bylo taky hrozné, to myšlení na to, jak to myslí, jestli ke mně něco cítí a tak dál. Držím Ti palce, není to jednoduché.
Předchozí