L+2, podle mě nelze paušálně stanovit univerzálně správnou strategii.
Ono záleží také na osobnosti konkrétního dítěte.
Někde jsem četla, že dost volnou výchovu měly děti v rodině herečky Anny Geislerové, když byla malá, prý nemusely někdy chodit do školy (jen tak, bez důvodu), k ničemu je nikdo nenutil, ona ani nedostudovala střední školu. A hle - je z ní uznávaná herečka, módní návrhářka, úspěšná žena.
Jiné děti došly ke stejnému cíli třeba tak, že od mala povinně dřely v baletu, v dramatickém kroužku, v hudebce ...
Evidentně je více cest, jak něčeho dosáhnout. Já osobně bych na úplně volnou výchovu bez drilu neměla povahu, měla bych strach, že něco zanedbám. Ale na druhou stranu bych netlačila na pilu přes odpor dítěte a nedělala bych z dětství vojnu, to by mohlo být kontraproduktivní.