Přidat odpověď
"Např. Boží jméno, dle SJ se musí říkat Jehova (i když správně to je spíš Jahve), jinak Bůh neslyší. Když čtu celý Nový zákon, tak tam nikde Jehova není. Dokonce i to "Hospodin", což je český ekvivalent toho SZ JHVH v NZ není. České Hospodin má v originále nejspíš řecké Kyrios, tj. Pán. Užívá se u citací SZ textů, kde je původně to JHVH. Dle SJ by tudíž i ten text NZ byl špatně. Nepochybuji, že oni v NZ mají Jehovu, kdežto v řeckém originále je Kyrios. "
„Jehova“ je nejznámější česká výslovnost božského jména, i když většina znalců hebrejštiny dává přednost výslovnosti „Jahve“. (také je používáme) Nejstarší hebrejské rukopisy uvádějí toto jméno v podobě čtyř souhlásek; tento tvar je obvykle označován jako tetragrammaton (z řeckých slov te·tra-, jež znamená „čtyři“, a gram′ma, „písmeno“). Tato čtyři písmena (psaná zprava doleva) jsou יהוה a do češtiny mohou být transliterována jako JHVH (nebo JHWH).
Ve druhé polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu zavedli židovští učenci soustavu značek, které měly v souhláskovém hebrejském textu zastupovat chybějící samohlásky. Pokud jde o Boží jméno, nevložili do něho správná znaménka, ale uvedli zde jiná samohlásková znaménka, která měla čtenáře upozornit, že mají na tomto místě vyslovit ’Adho·nai′ (což znamená „Svrchovaný Pán“) nebo ’Elo·him′ (což znamená „Bůh“).
Leningradský kodex B 19A z 11. století n. l. uvádí v tetragrammatu samohláskové značky pro výslovnost Jehwah′, Jehwih′ a Jeho·wah′. Ginsburgovo vydání masoretského textu vkládá do božského jména samohláskové značky pro výslovnost Jeho·wah′. (1Mo 3:14, Rbi8, ppč) Znalci hebrejštiny obvykle tvrdí, že s největší pravděpodobností se jméno vyslovovalo „Jahve“. Poukazují na to, že zkrácená podoba jména je Jah, například v Žalmu 89:8 a ve výrazu Ha·lelu-Jah′ (jehož význam je „Chvalte Jah!“). (Ža 104:35; 150:1, 6) Také tvary Jehó′, Jó, Jah a Ja′hu, jež se vyskytují v hebrejském způsobu psaní jmen Jehošafat, Jošafat, Šefatjáš a jiných, mohou být odvozeny od tvaru Jahve. To, jak první křesťanští pisatelé přepisovali toto jméno do řečtiny, ukazuje rovněž přibližně podobným směrem; uplatňovali podoby I·a·be′ a I·a·ou·e′, které se v řecké výslovnosti podobají výslovnosti Jahve. Ve svých názorech na tuto otázku však odborníci rozhodně nejsou jednotní; někteří se zastávají ještě dalších způsobů výslovnosti, například „Jahuwa“, „Jahuah“ nebo „Jehuah“.
Vzhledem k tomu, že v současné době NELZE výslovnost spolehlivě zjistit, není zřejmě žádný důvod, proč se vzdát výslovnosti „Jehova“, která je v češtině známa, a dát přednost některé jiné z uvedených výslovností. Kdyby byla taková změna provedena, bylo by nutné důsledně provést změny ve způsobu psaní a výslovnosti celé řady jiných biblických jmen: Jeremjáš by se změnilo na Jir·mejah′, Izajáš na Ješa‛·ja′hu a jméno Ježíš by se psalo buď Jehó·šu′a‛ (jako v hebrejštině), nebo I·e·sous′ (jako v řečtině). Účelem slov je sdělovat myšlenky; v češtině jméno Jehova označuje pravého Boha a v dnešní době sděluje tuto myšlenku výstižněji než kterýkoli z navržených náhradních tvarů
V hebrejském textu vytištěném ve verzích Biblia Hebraica a Biblia Hebraica Stuttgartensia je tetragrammaton obsaženo na 6 828 místech. Hebrejská písma Překladu nového světa obsahují božské jméno 6 973krát, protože překladatelé vzali v úvahu mimo jiné skutečnost, že opisovači na některých místech nahradili božské jméno slovy ’Adho·nai′ nebo ’Elo·him′. (Viz Rbi8, dodatek 1A, 1B.) Již sama skutečnost, že se toto jméno vyskytuje v Bibli tak často, svědčí o tom, že pro Autora Bible, který je jeho nositelem, je toto jméno důležité. Jeho výskyt v Písmu daleko převyšuje počet případů, kdy je Autor Bible označován tituly, například „Svrchovaný Pán“ nebo „Bůh“
Nechápu tedy co ti na tom přijde problematické. Přece... např. v zahraničí mé jméno nevysloví úplně správně jak jsem zvyklá ze své rodné řeči, to snad neznamená, že mé jméno přestanou vyslovovat úplně nebo ho nahrazovat tituly jako např, mladá paní apod.
....................................................................................................................................................................
"Těch témat je víc, krev. Opět, biblický základ tu je, nejíst krev - což kupodivu většina křesťanů nezná a nebo neuznává. Jenže pro mě to v podstatě končí tím nejíst černou tlačenku či jelita nebo jiná jídla z krve, případně, pokud to vím, tak nejíst maso nastavované krevní plazmou. Ale u SJ to je dotažené zcela mimo - nepřijímají transfuze krve. "
Můžeš mi prosím říct podle jakého klíče se rozhoduješ při dodržování jasně daných biblických příkazů či zákonů? Dodržuješ je jen do té doby pokud jsou pro tebe pohodlné?
Skutky apoštolů 15:29 jasně říkají "Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi." Jak chápeš výraz zdržovat se krve?
Jestliže ti lékař řekne aby ses zdržovala alkoholu, znamená to, že zákaz platí jen pro požití ústy? Je to nadsázka, ale chápala bys výraz "zdržujte se" jako povolení pro aplikaci alkoholu nitrožilně? Je důležité pochopit, proč příkaz zdržovat se krve, jakýmkoli způsobem, náš Stvořitel vydal.
Předchozí