Musím ale přiznat že tuhle nesnášenlivost a nechucus mám asi vlastně od dětsví, první brejličky jsem měla tuším v MŠ - nesnášela jsem brýle i doktora. Pak jsem měla střídat troje týdně - každé měly jinak upravené skla, vždycky jsem je zapomínala, nenosila a nejradši bych rozšlápla. Chtěla jsem co nejmíň viditelné, teď zas si říkám, že když už musí být, tak ať jsou vidět.
Pobavila mne minule paní optička, když pravila, že si nemám vybírat tmavé obroučky, abych nevypadala jako pančelka...pracuju ve školce a tím se, stejně jako brýlema, taky radši nechlubím