také jsem řešila podobný problém, dcera narozená v září.... od narození do jara spala v bytě v kořárku u otevřeného okna. Byla přisunutá přímo k oknu, takže byla opravdu jak venku. I oblíkaná byla na ven. Dokonce když jsme šli ven, tak spala kratší dobu než u toho okna, evidentně jí vadil pohyb kočárku.
Zjara jsme se odstěhovali na chalupu a spala na dvoře v kočárku. Jenže někdy v létě bylo horko, štěkali ve vsi psi, kokrhal kohout, jezdili kombajny a spánek jí to narušovalo a spala místo 3 hodin třeba jen 1h a zbytek dne pak náležitě protivná. Bylo jasné, že musí na spinkání do chalupy. Měla jsem z toho hrůzu, večer usínala sama, prostě jsem jí dala do postýlky, pohladila, dobrou noc a spala, žádný problém.
Přes poledne jsem jí tam dala, spinkej, zvedla se a řev, takto pořád dokola, takže tudy cesta nevedla ..... sousedka měla něco podobného a prý musela "uspávat" a přitlačit zadeček, aby se jí dcera nezvedala.
Sedla jsem si na stoličku, dcera usínala na bříšku, takže ruku jsem jí dala na zádíčka, chvílemi hladila a když se začala zvedat, tak jsem lehce přitlačila, případně jsem řekla, že "ne ne ne hají" ..... pár dní to trvalo, ale zvládlo se to a pak už usínala sama stejně jako večer. Měla jsem z toho hrůzu, ale prošlo to v pohodě.
Dcera měla u postýlky kapsář v místě hlavičky, takže mě vlastně ani neviděla, na klíně jsem měla knížku . Vlastně to byl odpočinek pro obě.

Stejně tak jsem časem chodila uspávat, když jsme odnaučovali dudlíka. Také jsem si četla.... vlastně jsem se tenkrát těšila na své polední čtení .

Držím palce ať to zvládnete