Taky vyčkávám, ale když vidím mrňouse jak se blokne a je mu líto, když ho děti kvůli řeči odmítnou, posmívají se a jejich matky to komentují stylem "to je hodně divný" je mi ho neskutečně líto. Není typ, že by zalezl do kouta a už nevylezl - díky bohu, ale nepomáhá mu to a pak si radši hraje sám. Když se někdo přidá je rád, ale už nemluví. Také motivujeme a postupuju podobně jako Ty. Nedělám, že nerozumím, nebo neslyším, protože syn si nakonec věc nebo pití udělá radši sám - přisune si židli a poradí si. Starší syn má kompletní dg. DMO dětský autismus expresivní dysfázie fonologicko-syntaktického typu. Pro autismus s mladším ve styku moc není - nechce. Myslím, že kluci na sebe ani vzájemně nežárlí.