Modřinko, mně se osvědčilo úkolovat tchány přímo. Jako že zdvořile a asertivně řeknu, jak si to (ne)přeju. Jistě jsou i typy, který to prostě přeslechnou a jedou dál jak buldozer, ale říct jí, ať zůstane sedět a že malej musí sám - tzn nekomunikovat s ním, ale s ní, když ti nevadí, co dělá on, ale co dělá ona, se mi vyplatilo.
Neříkám, že to funguje na každýho. Moje tchýně je extrémně pohodová ženská (taky na ni jsem to musela použít málokdy), urputnej byl spíš tchán, bez zlého úmyslu, prostě sám o sobě, ale když jsem dostatečně jasně dala najevo, že něco takhle nechci, tak toho nechal.
Jako že nebylo nutné jít do konfliktů, posílat někoho někam nebo křičet. Jen být prostě velmi jasná, srozumitelná a komunikovat přímo s nima, ne s dětma před nima, jestli víš, jak to myslím.