Tobě ještě zareaguju, pak budu končit. Jedna z časových důvodů, pak i nechci, aby přes polovina příspěvků bylo ode mne, i když třeba odpovídám na reakce na svůj příspěvek.

Dle křesťanské víry to, že člověk je spasený, zachráný a po smrti jde k Bohu, to neznamená, že člověk je tímto lepší. Když srovnám křesťany s ostatními lidmi, tak tu určitý vyšší standard v jednání je. Jenže ten rozdíl není takový, jaký by měl být. Někdy se i řada nectností schová pod různé křesťanské názvy. Přitom někdy jde tomu člověku spíš o vlastní sebeprosazení, než třeba o pomoc druhým a těch případů je celá řada. Spravedlivý je ale člověk vírou - což je už ve SZ, např. v Abakukovi. Za spravedlivého označil Bůh i Abrahama (ještě jako Abrama) - proto, že Abraham uvěřil jeho slovu, tj. zaslíbení, které mu Bůh oznamoval. Spravedlnost tu nebyla na základě skutků, ale víry Bohu. Ta spravedlnost byla Abrahamovi přičtena Bohem v reakci na víru. Ne za to, že by plnil Mojžíšům zákon.

Až později byl dán Mojžíšovi zákon (Tóra), odtud lidi pak mají představu, že člověk získá tu spravedlnost před Bohem tím, že plní všechny příkazy. Přitom třeba ten Abraham, byl ženatý se svou pokrevní poloviční sestrou, což Tóra zakazuje dosti přísně, manželku nabádal k cizoložství, aby neriskoval svůj život, zkrátka chybky tu byly, dokonalý nebyl. Pro svoji víru je ale označován jako spravedlivý a jako otec všech věřících.

Pokud jde o vyvolení Izraele, tak to není věcí zásluhy. Za to nikdo nemůže, jestli se narodí jako potomek Abrahama, Izáka a Jákoba - a nebo potomek Izamela - tj. jako Arab a nebo je z jiného národu. Je v pořádku o svém vyvolení vědět, současně to je značný závazek. Na ty, které si Bůh zvláště vybral klade vyšší nároky a měřítka než na ostatní. Více zde očekává, vyvolení není pro nadřazený pocit, ale ke splnění Božího záměru s daným člověkem či národem.

Ale hlavně, v době Starého zákona Bůh jednal se světem zejména skrz Izrael. Dnes se situace posunula. Z Izraele vzešel Mesiáš - Ježíš. Většina Židů jej nepřijala, odmítli, nechali ukřižovat, volali jeho krev na nás a na naše děti. Snad proto pak Židé zakoušeli to zlé. Jeruzalém doby Římany, Židé rozptýleni po celém světě, kde žili v nepřátelství od ostatních národů. Až relativně nedávno návrat do země, kterou jim Bůh kdysi dal do dědictví. Zde mají tuhé nepřátelství od Arabů a tzv. Palestinců, které podporuje řada evropských zemí (naštěstí naše zem má k Izraeli dobrý postoj). Návrat Izraele do své země byl dávno prorokován, rozumím tomu, že žiji v posledních časech.