Já je mám na šílené bušní srdce.Z hodiny na hodinu nás zaměstnavatel po 5letech propustil pro nadbytačnost.Úzkosti se přidaly při začátku braní AD.Fuj,když si na ty začátky vzpomenu,děs.Každý den jsem s nima končila.Jenže jsem se zase bála,že mě z toho bušení klepne.A taky mě podporoval manžel,at ještě vydržím.Nyní je to přesně rok,a dá se říct,že žiju jako před tím bušením.Bohužel s léky,což se s tím nemúžu nějak smířit.Ale zase lepší,než ty stavy.