Taky chrápání nesnáším, doma to řeším tak, že jakmile chlap začne, tak do něj šťouchnu (pak se to stupňuje, takže už ho třeba mlátím polštářem, rvu z něj peřinu...
). Nemlaskám, nepískám-nic hlasitého, co by vzbudilo batole) On se většinou probere a tvrdí mi, že on nechrápe, že ještě ani nespal a podobně... už jsem si ho i nahrávala na mobil
Naštěstí teda chrápe jen když je nachlazený nebo má opici ( a s opicí nesmí do ložnice, tak ať si na gauči klidě chrupká do libosti). Ale jinou radu, než ho prostě poloprobrat, aby změnil polohu, nemám. A ve třiceti bych fakt nerada najela na oddělené ložnice
Když jsem byla před pár lety v nemocnici přes noc na ORL, na pětilůžkovém (!!!) pokoji, kde ostatní 4 pacientky jely jak motorové pily, tak jsem strávila noc v sedě na chodbě na židli. Fakt mě to dohánělo k šílenství.